Antidepresivní účinky výživy Nadbytkem či nedostatkem nutrientů v potravě ve spojitosti s depresivní poruchou nebo…

Nadbytkem či nedostatkem nutrientů v potravě ve spojitosti s depresivní poruchou nebo alespoň vyšší náchylností k depresi se již zabývala řada studií. Výsledky většinou poukazují na spojitost deprese s omega-3 mastnými kyselinami, kyseliny listové, nebo například některých vitamínů B komplexu. Nicméně základem toho aby lidské tělo správně a celkově fungovalo v plné míře svých schopností, a to jak fyzických tak i psychických, je potřeba mít pestrou, komplexní stravu, ve které nebude chybět žádná ze základních živin, ale ani stopové prvky. A jak už bylo řečeno výše, vstřebatelnost určitých živin závisí na dalších jiných živinách.

Nedá se tedy s přesností určit, jaká látka ovlivňuje psychický stav člověka. Avšak nedostatek některých látek může stav jedince částečně ovlivnit. Například špatným vyživením nervového systému apod. Nejdůležitější však opravdu je mít plnohodnotně složenou stravu, protože živiny se navzájem ovlivňují, jedna zpracovává druhou a nejlépe fungují v plném spektru.

Člověk by si měl dávat pozor nejen na příjem makroživin (sacharidy, bílkoviny, tuky), ale také na mikroživiny (vitamíny a stopové minerální prvky). Hlavně potom lidé, kteří se stravují alternativním způsobem. Například vegani, kteří nejedí žádné živočišné produkty, mohou trpět hypovitaminózou. A to především pokud nesuplementují vitamín B12 (kobalamin), který se nachází právě jen v živočišných produktech jako je maso, mléko a vejce.

Walek a Tóth (2015) uvádějí shrnutí různých studií, které prokázaly, že výrazně klesá obsah minerálů a vitamínů v ovoci a jiných plodinách. Uvedené studie uvádějí pokles vitamínů a stopových prvků například v zelenině za posledních 70 let až o 40%. Tyto studie jsou sice všechny z USA, ale autoři jsou přesvědčení, že vlivem globalizace je tato skutečnost v Evropě stejná nebo při nejmenším dost podobná. Tento fakt pak naznačuje, že lidé, kteří si na příjem vitamínů a minerálů nebo celkově na složení stravy nedávají moc pozor, mohou být více náchylní k depresi. Není zde cílem vyvolat paniku, že lidé, kteří si nehlídají jídelníček, budou trpět depresí. Problém je o dost komplikovanější. Nicméně spojitost mezi deficitem mikroživin (vitamíny a minerální látky) je prokazatelná.

Níže jsou uvedeny živiny či přímo potraviny, které se, díky svému složení, nejvíce zmiňují v souvislosti s anti-depresivními účinky.

• Vitamín B12

B12 je důležitý vitamín především pro správnou funkci krvetvorby a nervového systému. Mezi hlavní příznaky nedostatku jsou zařazené i poruchy nálady až deprese.

• Vitamín D

Podle britské studie z roku 2013, která se zaměřila na vztah mezi vitamínem D a mentálními poruchami (deprese, anxieta, fobie) je člověk s nedostatkem vitamínu D více náchylný k rozvoji deprese, než jedinec s dostatečnou zásobou tohoto vitamínu. (Maddock a kol., 2013)

• Rybí olej

Podle Walkera a Tótha (2015), kteří převzali informace z dalších studií, může rybí olej výrazně zlepšit a zvýšit účinnost konvenční léčby deprese. Mimo to může mít pozitivní vliv i na další psychické onemocnění. Je to hlavně díky vysokému obsahu omega-3 mastných kyselin, která je v evropských zemích, a v České republice především, velice podceňovaná a nedostatečná. Omega-3 mastné kyseliny pak lze též najít v olejnatých rybách (losos a tuňák), případně i ve vlašských ořeších. Je důležité zmínit že pro tyto účely nejlépe slouží Omega 3 (EPA a DHA), které naleznete pouze v živ. produktech, ryby apod. Omega 3 z rostlinných zdrojů, lněný olej, vlašské ořechy apod. obsahují pouze ALA

• Voda

Lidský mozek je tvořen cca z 80 % vody. Žízeň je pociťována již při snížení celkové vody v těle o 1 %. Když se tento základní pud potlačuje, má to negativní vliv na lidskou psychiku. Podle Duchové (2016) má i jen mírná dehydratace špatný vliv na psychiku. Toto neznamená, že by voda měla anti-depresivní účinky. Ale všichni živočichové, natož pak ti nemocní, si musí její příjem hlídat.

• Čokoláda

Podle závěru ze studie od Rose N., Koperski S., Colomb BA. prováděné v roce 2010 bylo zjištěno, že lidé s vyšší konzumací čokolády mají vyšší sklony k depresi. Na druhou stranu čokoláda a především její tuky vypouští do těla kortizol, který svým působením tlumí stres. To je hlavní důvod, proč se hodně lidí na tuto potravinu obrátí ve stresových situacích.

Další vlivy stravy na hormony ovlivňující psychiku

Nutriční stránka života a hormony ovlivňují celý život jedince a hrají v něm velkou roli. A to nejen z pohledu psychiky ale z pohledu celkového fungování těla. Hormony totiž ovlivňují většinu fyziologických dějů v našem těle. Endokrinní a nervový systém jsou tedy dva ze tří hlavních řídících systémů v těle každého člověka.

Serotonin je známý také jako hormon štěstí, správně (neurotransmiter - biologicky aktivní látka vznikající z aminokyseliny Traptofanu). Vědci často uvádějí tento neurotransmiter spojený jednak s depresivní náladou (snížení produkce 5-HT), ale také se zhoršením kontroly nad stravovacími návyky. (Walek, Tóth 2015) Nízká koncentrace serotoninu v séru byla objevena u lidí s depresivní poruchou a i u pacientů s dalšími psychickými poruchami. (Kasper, 2015)

Není-li však v organismu tryptofan, látka, ze které se serotonin vyrábí, bude snažení těla produkovat serotonin zbytečné, neboť nebude mít z čeho. “Opakovaně se objevily údaje, že podávání tryptofanu zlepšilo depresivní stavy i poruchy spánku. (Kasper, 2015)

Podle Volšíka jsou nejbohatším zdrojem tryptofanu nepražené kakaové boby a to bez konkurence. V těchto bobech je výskyt tryptofanu až dvacetinásobně vyšší než v čokoládě obsahující 90% kakaa. Mimo to také tyto boby v nepražené formě “zásobí organismus neuropřenašečem dopaminem a dalšími látkami zlepšujícími náladu” (Volšík, 2018) a celkově i funkci nervové soustavy. Druhé místo za nepraženými kakaovými boby pak v obsahu tryptofanu zastává banán.

Na serotonin má pak také vliv hladina estrogenu. Ženský pohlavní hormon estrogen totiž tvorbu serotoninu blokuje. Tento fakt vysvětluje, proč jsou ženy náchylnější k depresi. Zejména pak v premenstruačním období nebo během a po menopauze, kdy se hladina tohoto hormonu mění. Mimo to se serotonin u mužů syntetizuje o padesát dva procent rychleji než u žen. Holford však uvádí, že nízká hladina serotoninu, která u žen vede k depresi a úzkosti, u můžů vede spíše k agresivitě a alkoholismu. (Holford, 2013)

Spirulina mezi látky poskytující notnou dávku tryptofanu patří také. Mnozí si myslí, že tato potravina je řasa. Toto myšlení je ale mylné. Je to sinice, která se dá najít v subtropických oblastech. Navíc je bohatá na proteiny, čímž jí přísluší místo v moderní skupině potravin s názvem superfoods (superpotraviny). Oblíbená je například v různých nápojích z ovoce a zeleniny tzv. smoothies. Jinak lze sehnat v podobě tablet jako doplněk stravy.

Další potravou stojící za zmínku je treska a losos. V těchto rybách lze nalézt nejen značný poměr tryptofanu, ale také, jak je již výše zmíněno, omega 3 mastné kyseliny, vitamín B12 a jód. Všechny tyto látky jsou velice prospěšné. Navíc lidem v podnebních podmínkách střední Evropy, kteří upouští od požívání ryb, dodají “správné” tuky a zmíněný jód, který tomuto obyvatelstvu může chybět.

Zdroje:

HOLFORD, Patrick. Klíč k dobré náladě: deset ověřených způsobů, jak si zlepšit náladua najít motivaci. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-830-7.
KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4533-6.
MADDOCK, Jane a kol. Vitamin D and common mental disorders in mid-life: Crosssectionaland prospective findings. Clinical Nutrition. 2013, roč. 32, č. 5, s. 758 -764. ISSN 0261-5614.
WALEK, Pavel a Josef TÓTH. Co vám výživov. poradci neříkají? (Protože to nevědí).Praha: Fitness Innovations, 2015. ISBN 978-80-901714-0-4.
WHO. Depression [online]. 2018, [cit. 18.2.2018]. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs369/en/